Hnědka na fotkách je desetiletá kobylka QH, kterou mám už 6. rokem, nicméně podle klasických principů s ní pracuji zhruba dva roky. Nutno podotknout, že má za sebou ne příliš hezký westernový výcvik a že i kvůli své velké psychické labilitě s ní není lehká práce. Začaly jsme spolu s výcvikem podle Školy lehkosti Philippa Karla, ale je pravda, že se mi nesmírně vyplatilo pracovat s ní ze země hlavně podle zásad akademického ježdění dle Benta Branderupa. Dnes zvládáme při práci ze země i ze sedla stranovou práci (dovnitř plec, travers, renvers, traverzály), začínáme "školní zastavení" či "školní parádu" a oťukáváme si piaffu.

 

Šimlík je skoro 5-letý valach ČT, kterého jsem si "vyrobila" na míru, který se u nás narodil, odchovala jsem ho, obsedla a teď s ním pracuji zhruba 9 měsíců. Je hodně vysoký a poněkud neskladný. Hodně "těžký" na předku po své matce, má tendenci tahat předky a bude mým úkolem, naučit ho hledat rovnováhu více vzadu. Věnujeme se hodně práci ze země, kde už velmi obstojně zvládá veškerou stranovou práci v kroku. Pod sedlem všechny krokové variace (dovnitř plec, travers a renvers, couvání, traverzály, půlpiruety...) na kruhu i na rovných liniích.

 

Straktá kobylka je pravá pouliční směska bez původu, kterou jsme koupili jako 13-letou coby začátečnického koně na ježdění k lesu a zpět. Nicméně se ukázala jako nejpracovitější z celého stáda. Její ochota z ní dělá pravého školního koně, ačkoliv nemá příliš jezdeckých vloh. Je stovřena k tahu a její hřbet a zadní nohy měly veliký problém dostat se do jezdecky využitelných linií. Zatím co dříve měla problém udržet se ve cvalu, aniž by padala po čumáku na zem a po padesáti metrech umírala vyčerpáním, dnes, po roce pravidelného přiježďování cca 2x týdně po 30 minutách má krásný, kulatý a vznosný cval na obě nohy, nikam nepadá a pocit je to nádherný. A to jen díky práci ze země a spoustě krokové a klusové gymnastiky.

Moji koně

Ze seminářů a tréninků

Z vlastních lekcí